PODZIMNÍ VEČER

Otokar Březina

Do vzduchu prohřáho hlta se ssaje(J6f) šedi příval soumraku a z ohně šle(J6f) krva reflex pokojem V mé duši taje(J6f) ztlume hudba snův a dumči ha(J6f) Nad pus hřbitovy své stíny mlha (J6f) jak sla črtek ční kříže z še kresby(J6f) a v lampách chrámových zář věčných světel vzchá(J6f) na zrud fresky zdí a na oltář řezby(J6f) Do moře šedých vln se sy le noří(J6f) a proudy černých vod se zhust ke dnu ží(J6f) zpěv panen klášterních se vl z oratoří(J6f) a k ložím nemocných se těž spánek blíží(J6f) Na mramor plačí se slzná rosa sse(J6f) do plášťů šedivých se kostry stro chou(J6f) nad ze obloha jak těž klenba še(J6f) a v kámen tesa se zdví dutou kou(J6f) Do prázdna vté čas a chví se noč stíny(J6f) U černých moří prostoru se strhly hráze(J6f) Vystřikla hus na tmy a do hlubiny(J6f) zem pohlce sesmykla se na své dráze(J6f) z obřích dimen do temna pohroužených(J6f) jak ticerých křídel vnímám šum a (J6f) v něm slyším sot duší smr vykoupených(J6f) a no narozených únli lká(J6f)