ZNAMENÍ DUŠE

Otokar Březina

ZNAMENÍ DUŠE
Mystické znamení duše, potkání spřízněných paprsků dvou, tvůj úsměv, umdlený, zemřel dávno před smrtí tvou; jsou rytmy zádumčivých písní, jež po léta v duši mi zní, a úsměv tvůj, svatá, uhasne jen se zářením teskným mých dní. Tvůj úsměv! V něm smutek a rozkoš se zlíbaly v omamující žeh, na cestu tvých pohledů lilie házel a tušení vonný dech z něj sálal, duše zardíval touhou a světla jak jiskřivý pel v slov tajemném šeru a v myšlenek prodloužených stínech se chvěl. Nikdy nezřel jsem ženy, jíž z tváří svítil by úsměv jak z tvých, a kdybych ji uzřel, květen bolestné lásky v má okna by dých’, z něj přijal bych úzkost tvé duše, bloudící v neznámou dál, jak otráven sladkostí polibku, jejž bych se utrhnout bál. 48