Ó MINULÁ, KDYŽ SMRTI VĚČNÝ PASÁT...

Otokar Březina

Ó MINULÁ, KDYŽ SMRTI VĚČNÝ PASÁT...
Vzduch světlem hořel, v těžkou vůni stlíval, kov její písně v sladké stříbro tál, a smutek dní, jenž v duší zrcadla se díval, před jejím prahem okouzlený stál. Ó Minulá! Když smrti věčný pasát ze zátok stínů v modrá města táh’, v tvůj pokoj písněmi a dívčí vůní nassát do oken leh’ a kvílel v mrákotách, v plyn uhelný se v řasy záclon tiskl a dechem padal duším do snění: tvé písně žhavý proud jak výkřik světla vtryskl v orchestr tajemného mlčení. Zas hořel vzduch a v těžkou vůni stlíval, kov zvonů v tvrdých intonacích tál, a smutek dní, když v duší zrcadla se díval, u tvého prahu zádumčivý stál. 78

Kniha Básnické spisy (in Spisy Otokara Březiny, svazek 1) (1948)
Autor Otokar Březina