MYTHUS DUŠE

Otokar Březina

Krajinami jež po stale kvetly ve zracích mých před(Na) šla duše vlnami nezrozeho snu s očima zavřema a (Na) Za každým jejím krokem valila se čer povodeň noci(Na) jež vyjela slunce smývala barvy zala bohatství duší(Na) drtila posled slova mých ot mým razem vln(Na) a zavala kořeny nynějších boles vláhou uhaslých světel(Na) Koneč jitro mi vzplálo ohnivým prosvíním nali krve(Na) v oblacích mlh jež kouřily se nad hřbitovy stalemi(Na) Uhaslé barvy osleplých zra okřály přede mnou vzkříše dnem(Na) dáv požáry slun tolikrát pohřbe v hrobech mi vzplály(Na) dálky tolikrát svinu smr rozložily přede mnou jiskří obzor(Na) sa ilusemi tva a stalemi naskládaných (Na) Otevřel jsem knihu obra mrtho sně(Na) jež vypadla kovo těž z vychladlých rukou na prsa mých před(Na) dictví nejstarších doby tězstvím proře krve(Na) palimpsesty kde vesmírem dneška prosví vesmír prvho slunce(Na) Oddech času jsem til když jsem obracel je zavře listy(Na) stale kraje přede mnou táhly pokry zhasmi pohledy mrtvých(Na) jež svítily mi z nich tajemstvím lad(Na) odkvet touhy v záhonech ží dáv lásky ve stínech le(Na) extase barbarských modliteb zpívaných na ohni themata bouří(Na) Omlá slova vzkřikla mi na rtech pohřbe bolesti v těle(Na) žíz tolikrát napoje smr v mé žízni(Na) i žádost obje jež ru dout mi v krvi vzníce z jisker prvho procitnu(Na) Hřmělo nade mnou z bles kte šlehly ve vzduchu před stalemi(Na) a hoř soli smut jimiž od tekl můj pramen v mé studni se rozpustily(Na) Z písčitých půd rostla že z řečiš staletých vod(Na) jež vypaře mlží mi den a tesk mi příti žeh slunce(Na) Na stožáry lo mých snů sedala seň pták mystický umdle letem(Na) jenž z kra opavaho lis táhne pod blankyty věčho zrá(Na) Ale únava nalila ži v můj pohyb a v rytmech zesláblých kro(Na) slyšel jsem du noci jež věč padala za mnou(Na) Zhořkly mi rozkvetlých lek jež valy mým otcům zapomenouti(Na) Zra jsem nenašel zavlhlých láskou z nichž svítil by mi příbuz život(Na) a žárem ze setká pohle zatil v hymnic požár mou duši(Na) v zapomenutých stepích kde mar ztlíva dechy od váš(Na) Unaven zvykl jsem koneč zpí noci a miluji pad(Na) Milu pad když zdví se na vrších strážmi sigly ohňů(Na) a za řících hudeb slavho ticha ohlašuje těz vtrhnu Nepoznaho(Na) jež sněním poží sil ve mdlobách milen tajemstvím života zpí(Na) jako soucit dotek klade se na čela teskných(Na) a nemocným počí údery tepen(Na) rostou čer vegetace stí z koře stro zalitých kr(Na) pla se narudlou ze tenata čer mých kro(Na) onavým žíznivým lím vyssáva posled zu mých kvě(Na) jichž barvy jsou osleplým odleskem cizích nádher(Na) rozklenou se nade mnou setmě še kde cha tajemství smrti(Na) jak spí netoři zaše na řivých skobách hvězd(Na) Jsou unaveni lovem minulým i budoucím a oslepnou přítokem na(Na) A zasta li se duše na dlou pouti mých ot stalemi(Na) v černém zrcadle zmaru uvidím tvář svou změnou formami noho ži(Na) pozdraven zubám stíny a seň zazpívám živým(Na) i poutkům budoucím kteří odží se trhati kví v údo smrti(Na) a utrpením čísti v mystické Myšlence jež zraje pro nás rozkvětem tva(Na) a od du o plemenu silném jehož krev bude sršeti jiskry(Na) dmýcha nejvyšší (Na) o vinařích již za ru v sudech kde se zkazila stale na sla(Na) a naze před sebou ohně do nahustlých ply otvených potem(Na) aby vyčistily dálky a vzkřísily ve vzduchu(Na) jež budou chati stupy příští(Na)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 10
Celkem veršů: 60
Neurčeno: 60 (100 %)