Okna noci jsi otevřel Otvírající Tajemný průvan z nich zavál(Na)
a křídla mé nejsilnější myšlenky strhl mi z dohledu zraků(Na)
V závrati jak by staleté víření země v soumracích světů(Na)
se uvědomilo v mé duši přítomnost druhého žití jsem cítil(Na)
Od země k zemi a od slunce k slunci těžkými údery padalo ticho(Na)
a jeho echem nové ticho vstalo z mých hlubin jiné ticho než ticho země(Na)
Dýcháním tisíců vřelo staletími polibků závratným mlčením srdcí jež přestala bíti(Na)
letem všech mrtvých a budoucích křídel paprsků věčnými symfoniemi(Na)
melancholickým zvoněním dešťů jež padají úrodné v staletá zrání(Na)
výkřiky snění jež bojí se jiter a mystickým hovorem vůní(Na)
Bouřemi dávných moří se třáslo v orchestru budoucích blesků(Na)
poslední kadence doznělých písní slívalo s počátkem písní nedozpívaných(Na)
Němé otázky rtů které se přestaly ptáti(Na)
Pohledy zraků v extasích smrtelných žíznivě upřené v dálky(Na)
Dusná ticha tajemných sugescí vášní jež v bolestech zrají pro Rozkvěty příští(Na)
a národy vedou půlnocí věků v krvavých odlescích severních září(Na)
slova složená z vlnění zsinalých světel jež v pozemských myšlenkách hasnou(Na)
a vnitřní hlasy jež v hlubinách duší neslyšené odpovídají jásotu duší všech světů a úsměvům nového května(Na)
Opojení všech budoucích snů jež rozkvetou v hořících duhách(Na)
novými slunci na oblacích tvého dechu nesmrtelného(Na)
Věčná víření němých blesků jimiž přelétají rozkazy svaté tvé vůle(Na)
z tajemství světa skrytého zrakům do světa barev umírajících(Na)
Ó Věčný V té chvíli když ruce mé bez vlády klesly zesláblé láskou(Na)
vlastní svůj život viděl jsem změněný neznámým světlem(Na)
bledé jiskření barev jež prýštělo z ledových květů mých oken(Na)
roztálo smyté tvým ohnivým dechem a v nádheře zahrad tvých zrakem jsem šílel(Na)
A přece můj Otče kde jsem už slyšel hlas tvého ticha že je mi tak známý(Na)
Kde jsem už viděl krásu tvých krajin že poznávám chuť jejich vůně(Na)
A žár tvého zraku jenž duši mou uspal a probudil k tomuto snění(Na)
Na rtech mých pálí sladkost tvých hroznů a polibky bratrských duší(Na)
Slavnost tvých zvonů padá mi do snů a dává mi sníti o hudbě(Na)
a znamení jitřní tvých poslů v sen můj se odráží tušením smrti(Na)
Sladká tvá vzpomínka zbyla mi v duši jak vonná tma po uhaslém světle(Na)
a teplem táhne mi krví jak ruka milovaná by držela ruku mou v noci když dřímu(Na)
a vroucností dlouhého stisknutí dala mi sníti o lásce(Na)
Půlnoc tvé mystické luny vábí mou píseň by ve snění bloudila v nebezpečenstvích(Na)
a jako z kamenů svítících v noci tajemstvím denních tvých světel dýchá mi krása(Na)
a oněmlá láskou hovoří duše má hlasem jejž mívala druhdy(Na)
Noc věčná usnula v zrajících polích Důvěrně s výší mi zářily hvězdy(Na)
O svítání šeptaly vůně známý hlas přijalo ticho(Na)
o slunci jabloně snily o čistém potkání duší poupata růží(Na)
má duše teskná a šťastná o domově(Na)