PÍSEŇ O SLUNCI, ZEMI, VODÁCH A TAJEMSTVÍ OHNĚ

Otokar Březina

K východu obce okna osaho(Na) praskala řeřa blížícím se požárem dne(Na) na bledých tvářích vzňala se nádhera krve(Na) a stouním k výši opi srdce lo svou seň(Na) o slunci a zemi vodách a tajemství ohně(Na) Slunce Smrtel utkvělým zrakům Ohni prameni žíz(Na) Nehnu a v ilusi přicháze Nehnu a v ilusi odcháze(Na) Meta a stravu stíny Pohráva s no(Na) Mlčenli(Na) Zda vzponáš na onen křik nese ky(Na) když prv pohnul se život zmámen tvou ří(Na) a ztrnu v extasi úžasu na kolenou z noci se zapocel(Na) Když ží úsměvu tvého procitly try ze a duší(Na) a tice etherných křídel zajatých v záři tvých světel(Na) když bilo v tvé mříže zvo strunami harfy neviditel(Na) A tichem zvrácených le stalemi oče(Na) když prv lela bolest seň touží vysvoboze(Na) a láskou a žíz tvé jiny la(Na) ří Vězniteli(Na) Uzně(Na) Ze Blou ky(Na) Spouta suges věčho zraku jenž za dne uzavřen ří(Na) se ot v nocích a v zelených hloubkách fosforeskuje(Na) a ztrnu v neznámém pohnu zasrší najednou tici jisker(Na) a kaž tvé hnu pro v tanci tvém prostorem svě(Na) Lodi zakle v jediném kruhu plavíš se ky(Na) a hodiny had lodci mlčenli(Na) střeží tvé cizince nesčísl(Na) s paluby toužeb do lek se va(Na) zrád duma o osvoboze(Na) ky a ky v jediném kruhu plavíš se ky(Na) však vlny jež zíš v tici kruzích se vl k břehům(Na) noho času(Na) Vody Zrcadla ší kde stale hasly obrazy hvězd(Na) Zrád jež v ticích polibcích jste baly život(Na) a zaje ze pokryly krásou a v poledních slunce(Na) byly jste láz a nem a tisíckrát zdviže žárem(Na) znova a znova se vracely k úše ze(Na) Z růží a fial a rosy jste utkaly von šat jiter(Na) a kaly k so zraky a blesky(Na) Básník jenž blou po vašich březích(Na) v závrati vašich žíznivých hlubin(Na) z vašeho ticha se o bolestnou vzpomínkou (Na) kdy dech Nejvyššího se nad mi vznášel(Na) a vaše bouře je mu odrazem tvůrčího gesta(Na) jež lelo od lu k pólu(Na) osudné zdviže ruky Rozva(Na) Neboť ve vašich hlubinách stale dřímaly obrazy budoucích palem(Na) ledo vegetace trů na oknech zajaho(Na) a dřív nežli na zemi ve vašich vlnách šuly lesy zvonila jara(Na) jahody volaly krátkou svou sladkost a ni šepotem kvě(Na) mar polibky bytos vřely slzy hořely světlem(Na) a zaštkaly posled křeče nenarozených(Na) Tajemství ohně Osvobozu(Na) ří symbole Všudypřítomného(Na) Hr dechnu ly Obje změ v světlo(Na) Pnou se k výši(Na) Iluse barev sesu v jedi požár(Na) Jazyky ří nad hlavami svatých(Na) Zahrady plame ukry v hlubinách (Na) kvetou slávou přecho z viditelho v neviditel(Na) Hle duše silných blou v alejích vašich svou láskou(Na) a jako milost seň zvo jim šepot usmá vašich(Na) plameny přáte noho tru(Na) těz ve vás zapalu své pochod pro soumraky příštího času(Na) a bolest ti tam blou a me vaše krva chví se květy(Na) a nama rukama vytr ze žha koruny jejich lis jak z růží(Na) a je změ jak světlo a ni(Na) na cestu duší(Na)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 5
Celkem veršů: 69
Neurčeno: 69 (100 %)