Co zpívá večer nad královstvími nad městy nad oseními(J9m)
a nad cestami tajuplnými soumraky zarosenými(J9m)
Čí ruce v sadech západů když pod nebesy zaplanou(J8m)
po tisíciletí vám růže trhají jak na přivítanou(J9m)
Když po dni lásky vracíte se z díla svého zemdleni(J8m)
dech černé země stoupá k vám jak věků příštích tušení(J8m)
bratrská města gigantská se tyčí v zlatém obzoru(J8m)
sen kovů zahrad světelných a rytmů zvířených a mramorů(J9m)
v sluncích která míjejí a zhasínají svítají(J8m)
žen bílé ruce rozpjaté se jako záře kmitají(J8m)
a z věků do věků vás lákají prchají před vámi(J8m)
a věčným gestem krásy své k vám hovoří jak osud neznámy(J9m)
Ó mocné ruce zářící kam naši touhu vedete(J8m)
Do jakých zahrad procitlých jež věky snily zakleté(J8m)
Do jakých tich kde zaznívá v žal příliš velké nádhery(J8m)
zpěv ptáků polárních nad melancholickými jezery(J8m)
Myšlenek oblaky jak ostrovy do moře světla ční(J8m)
pokryté fosforeskující vegetací měsíční(J8m)
a našich srdcí zachvění je zazvoněním na březích(J8m)
při odpoutání lodí zakotvených na stříbrných řetězích(J9m)
A zraků v lásce zhroužení je plavba v němá zámoří(J8m)
kde šlehají jak plameny duchových světů pohoří(J8m)
a jako větve v sebe zapjaté nesmírná nebesa(J8m)
se třesou dávným jitrem kosmického pralesa(J7m)