Jara jež otcové naši slýchali v dálce u vod času jak pěla(Na)
v jásotu smíchu jenž probouzel květy nám naproti spěla(Na)
noc přinášela žehnání hvězdná našemu dílu(Na)
slunce svou nejčistší záři bratrské klasy sladkou svou sílu(Na)
Každé slovo mateřské řeči pozdravem duchů k nám znělo(Na)
vůní všech královských zahrad nad nimiž letělo věky nás opíjelo(Na)
a celá věčnost ležela před námi tisíci slunci ozářená(Na)
jak pole k osetí připravená a jako zářící dlaň otevřená(Na)
Tak vešli jsme v města svých otců Co skryto bylo po celá pokolení(Na)
před úžasem jejich mistrů uviděli jsme oslněni(Na)
Pohledy naše šly hloubkami světla jak potápěči podmořskou nivou(Na)
neviditelných životů vichřicí krutou a mlčenlivou(Na)
Vzdálená slunce jak v extasi před námi rostla a v tanci(Na)
zdála se kroužiti k zemi v ohnivých vírech svých protuberancí(Na)
jeskyně hmoty vyšlehly září příchodem naším a vření ukrytých zdrojů(Na)
zaplesalo v nich nedočkavostí Kovové klouby gigantských strojů(Na)
praštěly tíží našeho díla A nad zeměmi(Na)
myšlenka naše uchvácená blesky letěla dálkami všemi(Na)
dny moří i zářením výší všudypřítomnými vlnami plula(Na)
k milionům se nesla jak žhavý vítr naši hvězdu ovanula(Na)
všechny ruce rozechvěla k dílu v jediné výhně horečnou trýzeň(Na)
v tušení nového světa ve všemohoucnosti démonickou žízeň(Na)
Však zraky jež patřily v neviditelné a v mlhovin plamenná moře(Na)
jako do pánví slevače mistra neviděly stigmat skrytého hoře(Na)
na tvářích milionů V života porod ve věků vlnobití(Na)
bez bázně zřely v tajemství bratrských zraků bály se pohroužiti(Na)
Smích vítězů jásal nad královstvími od západu do východu(Na)
proti bratrstvům velmožů země stála bratrstva prokletých rodů(Na)
poznávala se jazyky všemi a jejich pohled těžký a němý(Na)
jak tragický svědek všudypřítomný následoval nás zemí(Na)
Hlas náš jak zachlazen jiskřivou nocí živlů zdrsněl a hluchá(Na)
bloudila naše píseň v harmonických zahradách ducha(Na)
A nejsilnější myšlenky naše byly jak žháři(Na)
šly městy jichž nemilovaly ve zracích dalekých plamenů záři(Na)
a k obzoru jenž dýmem staveb tisíciletých se potáh(Na)
pohlížely němé hrůzou z odvahy svojí v nejistotách(Na)
Tak rozsevači bolesti zavržené zrní svých otců jsme seli(Na)
větry věků nám z dlaní je rvaly do dálek zanášely(Na)
k milionům z pokolení budoucích Jaká léta a parna(Na)
vysuší hltavost kořenů jeho Jaká vichřice životodárná(Na)
Je útěchou naší že i my slepí jak bouře jsme táhli(Na)
čeho jsme nechtěli stane se čeho jsme chtěli nedosáhli(Na)
Hle jdete ve stopách našich zástupy zadní ve zvířeném prachu(Na)
jenž usedá na vegetace a slunce věků v horečném nachu(Na)
nad vámi jitří jak ránu Oceán vašeho času(Na)
nassát je slzami mrtvých jak solí A úpění našich hlasů(Na)
hřmí z jeho bouří Nesli jsme vinu dávného kosmu v osudu desky(Na)
psány snad byly dějiny naše dříve než prvními blesky(Na)
vyšlehlo slunce a v těhotenství tajuplném zem celá(Na)
v pralesích uhelných horečkou prvního porodu vřela(Na)
A přece tragičtí ženci na nivách smrti vás nezrození(Na)
dědice bolesti své jsme milovali Ruce rozpjaté v roztoužení(Na)
ve vašem životě jsme očekávali vykoupení(Na)
Útoku mužů jste vládli bouřím krve vítězů smíchu(Na)
neviditelní Žena zapřela pro vás krásy své mystickou pýchu(Na)
písně když poznaly sílu svých křídel k vám nevěrné letěly v dáli(Na)
Knížata našeho rodu u vašich ohňů se hřáli(Na)
Pro vás jen sladká byla nám země když slavíci v mystických sadech(Na)
utichli našimi kroky a předčasný říjen když zadech(Na)
do našich vinic když v propastech kosmu jež se nad námi stměly(Na)
se zemí jako s bolestnou matkou po slavnosti jsme osaměli(Na)
a zhrouženi v myšlenek zářící vlny jež po její tváři se chvějí(Na)
pochopiti jsme toužili pod úsměvem jejím tajemný smutek její(Na)
Ale ona je záhadná němá žárlivá k duchu a krutá(Na)
V pouta jímá své děti a sama v mystické řetězy kosmu je vkutá(Na)
Pro žízeň dětí svých prýštiti dává pramenům zvonícím v mechu(Na)
i krvi jež z otevřených se tepen kouří v jejím omamném dechu(Na)
víří oblaky smrti Žár slunce myšlence její je bližší(Na)
nežli var naší touhy a souhvězdí neviditelných výší(Na)
nežli žal našeho rodu A přece jak krásná V nádheře denní(Na)
v apotheose blesků v paprsků měsíčních kouzelném chvění(Na)
v užaslém šepotu hodin když za jiter zdvíhá se v milostném žehu(Na)
zalitá slzami naděje tajné a prozradí zapřenou něhu(Na)
a rychle suší své slzy do zlatých vlasů milence svého(Na)
zardělá slabostí svojí pod utkvělým pohledem tajuplného(Na)
Čí ruka strašná nás trhá jak plevel ze záhonů(Na)
jediným stisknutím po všech pevninách země ze středu milionů(Na)
Z hlubin kde skály jsme prorostli tisíci kořeny svými(Na)
a vnitřního ohně dotýkáme se cévami bolestnými(Na)
i s výší kde myšlenka naše jak réva po klenbách noci v podnebesí(Na)
obtížená snů hrozny neuzrálými na hřeby hvězdné se věsí(Na)
V závisti hledíme v údolí květů kudy jsme bloudili v bolu(Na)
na černé mučírny dílen gehenny výhní pohřebiště svých dolů(Na)
na svá města nedostavěná popluží opuštěná(Na)
pole z pralesů od otců vymýtěná západu krví potopená(Na)
Ach neodejít vy třikráte šťastní Vichřicí vašeho žití(Na)
hřmít letem srdcí jak křídly Slavnostem země přítomni býti(Na)
Miliony pohledů vašich ji objat Miliony rtů jako číši(Na)
až k poslední krůpěji žhoucího vína vypíti slunce k výši(Na)
pro niž jsme zrozeni byli v bolestech těla nového zráti(Na)
Tisíckrát letěti naproti jaru když v oblacích ptáků se vrátí(Na)
Naproti létu jež vítáno pozdravem bouří v královském jasu(Na)
k národům ženců se blíží jiskřením na cestu metaných klasů(Na)
V myšlenku zářící proměnit všechno co tajemným životem žije(Na)
kořeny prahne mízami zpívá v zavřených květech se kryje(Na)
v krystalů drůzách jak plameny zakleté láme se v praskotu vnitřním(Na)
plnost hvězd hroznů a prsů oblaků zmatek v příchodu jitřním(Na)
čarozpěv vyššího světa jejž vykoupený sen člověka vyslech(Na)
úžasný den jenž se všech stran obzoru zapaluje se v smyslech(Na)
Ach neodejít vy třikráte šťastní Polibků sladkost vřelou a vonnou(Na)
vlíbati na oči zavřené v úpalu lásky v jásotu duší jež tonou(Na)
ve vlnobití vyššího světla Jako stůl prostřený pro miliony(Na)
pevniny země pokrýti květy Bratrské písně své tóny(Na)
rozehřmít vesmír při hostině duchů v hodinu vinobraní(Na)
ze sousedních polí všech světů uslyšet odpověď jitřního uvítání(Na)
Ach neodejít vy třikráte šťastní(Na)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
10 |
| Celkem veršů: |
106 |
| Neurčeno: |
106
(100 %)
|