Ve vášni díla nezřeli jste krásu tváří bratrských(J8m)
a oblak zářící jenž zahaluje tělo člověka(J8m)
hlas mužů tvrdne mezi kladiv výkřiky a mezi výhněmi(J9m)
kdo vzpomenul na sester úsměv záhadný(J6m)
Dnes bratří svátek světit budeme(J5m)
modlitbou duše své a meditacemi(J6m)
S hor dalekých se nese vítr vůní pln(J6m)
a všechny květy ještě rosou obtíženy jsou(J7m)
Za námi slunce spící města probouzí(J6m)
červenec naproti se blíží za horizontem(J7m)
Vzduch ještě sladký jest od zpěvu dívek při senosečích(J8m)
a od polibků milenců(J4m)
a ptáci neviditelní tajemství naše zajásali v azuru(J10m)
jak kdyby vylétli ze srdce našeho(J6m)
Vysoko stojí obilí na polích bratrských(J7m)
a bude třeba podepříti větve příliš těžké ovocem(J9m)
Duch bije křídly k letu připraven(J5m)
v nekonečnosti obzorů(J4m)
Tak v majestátní důvěře před námi zraješ z věků do věků(J9m)
ó tajuplná země očekávání(J6m)
a každý den tvůj svítí jako pochodeň(J6m)
do hlubin pranoci(J3m)
V extasi díla ve chvatu(J4m)
jen gesty symbolů svých hovoříš(J5m)
Na skalní balvany se chytající lišejník sní o květech(J9m)
a stromy v trýzni hmyzů o sladkosti plodů pracují(J8m)
V pokorném heroismu němá bratrstva(J6m)
v bolestech cestu duchů připravovala(J6m)
Však jako jeskyně svých krápníků(J5m)
a galerie kolem propastí(J5m)
ty stavitelka v temnotách své dílo nejúžasnější(J8m)
po věky střežíš odvážnosti milujícího(J7m)
Je silné tvoje mlčení jak úsměv zasmušilé dobroty(J9m)
a krása tvoje v jarním květu svém(J5m)
jak pole od prvního setí daní stižené(J7m)
Prs oslňující jenž jako slunce hoří do snů milenců(J9m)
kvílení novorozeného života(J6m)
utiší mateřský(J3m)
Však ve hlubiny lásky v hrdé pokoře své ukrýváš(J8m)
bolesti své jež lámou v křečích kosti skal(J6m)
a v potu horečném tě halí oblaky(J6m)
Na moře házíš mosty pevnin svých a v tisíciletích(J8m)
když přešla po nich pokolení dělníků(J6m)
a knížata a proroci(J4m)
pilíře prahor strhuješ(J4m)
království dávná oceány zaléváš(J6m)
var vegetací tropických pokrýváš ledovci(J7m)
a nové cesty stavíš věčně hledajícím dětem člověka(J9m)
Do tajuplné noci duchů svůdná řeřavíš(J7m)
jak jitřní cesta jiskřící se ptačím jásotem(J7m)
Když v lethargiích spánku tuhne tělo unaveného(J8m)
u skrytých pramenů tvých pijí duše dlaní ethernou(J8m)
a plody sladkou tíží větve ohýbající(J7m)
podáváš mlčenlivá putujícím k nesmrtelnosti(J8m)
Žár slunce stoupá klasy tvrdnoucí(J5m)
do našich tváří šlehají(J4m)
a příliš silně voní lípy v únavě(J6m)
Rty květů zatřásly se milostí a horké vydechly(J8m)
z oblaků hmyzu vyvřel jásot hlasů zmatených(J7m)
v hlubinách lesních vzkřikly prameny(J5m)
neviditelná moře v dálce zahřměla(J6m)
A tepot srdce našeho zem celou prostoupil(J7m)
jak v milionech životů by naše krev se rozlila(J8m)
cévami vegetací bouřila a kvetla voněla a zpívala(J10m)
a žhavá navracela se(J4m)
Dech náš byl větrem třásl stromů vrcholy(J6m)
hnal vlny na vodách(J3m)
byl plný včel a ptáků semen jiskřících a klasů šumících(J9m)
a naše oči jak by slunce v sobě zavřely(J7m)
viděly světlem oslňujícím(J5m)
Jak dlouho šli jsme Či jsme zemřeli(J5m)
a tisíckrát se znovu zrodili(J5m)
Byl každý krok náš jako přechod z věku do věku(J7m)
Od krystalických horstev polárních až k rovníkovým pralesům(J9m)
jak rozsevači užaslí jdem celou zemí člověka(J8m)
na cestu padají nám stíny pyramid paláců královských(J9m)
a chrámů božstev pravěkých a miliony nocí beze snů(J9m)
Obzory jako náruč otvírají se(J6m)
za obzory jsou gigantická veleměsta v zahradách(J8m)
jiskří se dílny tajemné a pracující živly zpívají(J9m)
přes moře voní věčná jara jižních archipelagů(J8m)
jedinou sladkou řečí nesčíslní bratří hovoří(J8m)
Bojiště rozložená v tisíciletích již květy zarostla(J9m)
z myrtoví svítí sochy nových vítězů(J6m)
kvílení touhy neznámé se řine z hájů palmových(J8m)
prameny mají jména světců rodu našeho(J7m)
Vstal v milionech bratří člověk tajemný(J6m)
na kouli země vztyčen čelo mezi hvězdami(J7m)
a srdce jeho plamen rozžatý na žáru Srdce věčného(J9m)
do kosmu duchů svítilo(J4m)
Neděli svatodušní slaví národové na zemi(J8m)
Chlad večerní se snáší nad krajem Míjejí hodiny(J8m)
A jedna druhou přistihuje v mlčení a záři ve zracích(J9m)
Do klasů purpurných se položilo slunce v úsměvu(J8m)
a ruce naše jako ruce milenců se hledají(J8m)
Hluboko pod námi jsou zemské zahrady a všechny utichly(J9m)
Však z nesmírnosti prostorů hle šveholení slavičí(J8m)
Jak hnízda duchů v černém hvozdu pranoci(J6m)
jsou mezi kvetoucími slunci země tvé(J6m)
ó Nejvyšší(J2m)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
10 |
| Celkem veršů: |
100 |
| Jamb: |
100
(100 %)
|