DĚVČÁTKU, KTERÉ VYSTOUPILO ZE ŠKOLY.

Karel Leger

DĚVČÁTKU,
KTERÉ VYSTOUPILO ZE ŠKOLY.

S Bohem, školo! Do kořán světa lán! Mladé srdce touhou buší, květy tuší, samé květy, vonný vzduch, křídla rostou mladé duši: svět, toť jeden květný luh! – – – – – – – – – Ó ne! Ó ne! Jaký klam! Park je tam! Umělý park, přistříhaný, ohražený na vše strany. Pěšinou jen chodit smíš, běda, jestli překročíš! Přísně se zde zapovídá květy trhat, hajný hlídá, 119 a kam hlédneš, neblahá všude visí výstraha: Máš-li křídla, shoď je, shoď, nelítej a slušně choď! 120