NĚKOMU V NEBI.

Emanuel Lešehrad

NĚKOMU V NEBI.
Ty cudné oči dumavé lesk měly luny stonavé. Já měl ty její oči rád, když večer vcházel do zahrad. Já v jejich stínu sladce snil o dálném kraji modrých vil. kdeKde kvetou rubínové sny pod okny bílé princezny. – Ó, její ručky jako sníh sepjaty dřímou v lilijích. Ach, nestvořena pro žití musela zraky zavříti. Teď v ráji vábní andělé jí hrají písně na celle. 82

Kniha Atlantis (1899)
Autor Emanuel Lešehrad