BYTOSTI JINÉ OBĚŽNICE
Éterným mořem, jež vlní se
přílivem a odlivem od hvězdy k hvězdě
jak pozemské moře od skály k skále,
s neznámého souhvězdí,
jehož nikdy nedostihne náš zrak,
kde bytosti žijí, jež věděním, smysly
jsou dokonalejší nás,
duchovnější,
sestupuješ silou své vůle
jak potapěč neviditelný
na naši zemi,
do třírozměrna,
ke mně (a snad i k jiným),
kteří o tobě sní a přemýšlejí
a jejichž duchové vlny tě dostihly.
Cítím tě
jako světelný úkaz, jenž občas prochází světem,
záhadný pozemským očím,
jak meškáš tu či onde a tajemně mizíš.
A tu vždy ozve se vnuknutí v lidském mozku,
něco se stane, něco se chystá,
nikdo neví proč a nikdo neví odkud
a přece je to zde,
lidé se rojí a zvučí
29
jako včely v ohromném úlu,
do něhož vyšší bytost vložila plástve
nebo z něhož vybrala pro své účely kořist
a odešla od úlu světa
na svou hvězdu.
Ó bytosti, vyšší než my jsme.
Jak mnohé chápeš na této zemi,
co my snad nikdy nepochopíme,
co zjevno jen Eonům,
kteří jsou bližší Vesmíru tajům
a Bohu
30