NA VÝZVĚDÁCH
Ten černý les a hebká tráva,
která bují v šeru stromů,
nad nimiž se nudí měsíc,
mně připomínají mou lásku.
Má duše chodí na výzvědy.
Skryta vidí tajnou stezkou
plížiti se modré stíny.
A ustavičně tytéž tváře.
Neúnavně spějí nocí,
bůh ví proč a bůh ví kam.
55