VÝBUCH
Co mi dala země?
Němý měsíc bloudí
zádumčivým hvozdem,
mrtvé touhy straší
v opuštěných skalách –
tvrdý osude zlý..zlý...
Svírám pěsti;
z očí srší oheň –
Nič!
Blesky.
Tehdy z nitra země
vylézají obři,
stavějí z hor schody:
„– tam jsou bozi.“
61