Jako voják
Jsem rád, že jsem zařazen v dobu,
v níž úžasné změny se rodí
a tolik cest vede do budoucnosti,
že stal jsem se divákem obrodných dějů,
jenž vidí jak klade se základní kámen
k paláci nového věku,
nového řádu a světa,
že mohu se účastnit plodného boje
o nové myšlenky, o nové lidství,
býti v předních pracovních řadách
těch, kteří budují pilíře mostu od dneška k zítřku.
Jsem rád, že stojím na pravém místě,
poslušen příkazů Času,
jak voják, jenž chápe povinnost svoji,
vždy ochoten nasadit život
pro dobro bližních, pro blaho vlasti,
vždy připraven k postupu, bdělý,
nedbaje nebezpečenství,
61
že bude snad raněn nebo že padne,
poslušně čekaje na hlahol polnic,
jenž oznámí, že již nadešla chvíle
(ó svatá chvíle, všemi očekávaná!),
kdy lidé zas v míru si podají ruce
k společné radostné práci všech národů světa.
62