JESEŇ.

Emanuel Lešehrad

JESEŇ.
Tichý podzim zamyšlený jako teskné, marné stáří, a ty květy zvadlé v sadech jako věnce na oltáři. Suché paže rozpínají stromy chudé, ustarané k slunci, jež jak monstranc’ plane kadidlem mlh zadýchané. 79 Roztesknělý vítr kvílí zádumčivé litanie... Srdce steskem rozhoupané v hrudi prudce jak zvon bije.

Kniha Sny a bolesti (1908)
Autor Emanuel Lešehrad