KOUZLO SLUNCE

Emanuel Lešehrad

KOUZLO SLUNCE
To slunných dnů je oživený žár, jenž dnes se vlil v má slova toužící! Mne okouzlují sady zářící a cítím půvab okřídlených jar. Mně zdá se svět být širou květnicí, kde hoří růže tužeb ohnivých, jež vydechovat chtějí z veršů mých svou vůni vroucně nyvou, blažící. Teď květiny a jas chci zbožňovat, zpěv přírody jak moře tajemné, jejž zaslechl jsem ve snu častokrát. A záři slunce milostného zřím, jak objímá svým světlem laskavým zjev Evy hadem ráje svedené. 29