ZASNOUBENÍ S PŘÍRODOU
Louky mne skropily vůní,
ve vlasech skryl se dech lesa,
srdce, jež přetéká štěstím,
jako pták vzlétá a plesá.
Na mezi u žita ležím,
k skráni mé chrpa se blíží,
šeptá mi pohádku polní,
v zrcadle očí se zhlíží.
Tvorové, rostliny, nerost..nerost...
žiji v nich, rostu, jsem jimi,
zasnouben s přírodou, s nebem,
s dálkami rozzářenými.
Nyní mne slunce třpyt pohladil,
jako by vlastním mým bratrem byl..byl...
77