KOLO OSUDU
Zklamaná ženo,
neukojené
srdce tvé v dálku chce jíti
vzpomínku na lásku smýti.
– Doufáš, že klid čeká v dáli
srdce, jež lásky klam pálí?
Zhrzená ženo,
rozlítostněné
srdce své smrtí chceš spasit,
plamen v něm násilně zhasit.
– Doufáš, že unikneš v hrobě
prokleté lásce i sobě?
Věz: vše cos na zemi žila,
trpěla, myslila, snila,
přineseš v příští své žití,
kterým ti souzeno jíti.
90