VÁBENÍ MINULOSTI

Emanuel Lešehrad

VÁBENÍ MINULOSTI
Ještě jednou zřít bych chtěl kraje, z nichž jsem odešel. V platanové aleji rozprávěti s Nadějí. Naslouchat, jak k měsíci vodotrysk vlá šumící. Naposledy zřít bych chtěl kraje, z nichž jsem k slunci šel. 95