PROSBA
Ne, nehněvej se, dobrotivá ženo,
že trpět u mne tobě usouzeno.
Vždyť pro tvou bolest tím víc mám tě rád.
Ne, nehněvej se, trpělivá ženo,
čím stůňu, to již se mnou narozeno,
je Osud můj, jenž káže mi, jak žít:
stále snít!
V mých očích krouží nadsmyslný svět
a k němu musím vždy se navracet,
v něm bytost má je zakotvena,
jím pohlcena, přetavena.
Nech mne snít!
136