Ahasver.
V zrádných mlhách do kraje jsem vyšel,
však cestu ztratil jsem ve hloubi chmurných skal,
když jsem z dvorce lidské hlasy slyšel
a v srdci s důvěrou na okna zaklepal.
Však dvéře spěšně před mnou zavřeli,
a smuten kráčel jsem zas temnou roklí dál,
až rysy statku v temnu zmizely;
tu na mez klesl jsem a z duše zaplakal.
2
A moje srdce sevřel krutý žal:
Jak všechno dopadne? A kam se obrátím?
A kterým směrem bych se ubíral,
kudy se povleku a kam se navrátím?
V zrádných mlhách do kraje jsem vyšel,
však cestu ztratil jsem ve hloubi chmurných skal,
když jsem z dvorce lidské hlasy slyšel
a s prosbou na svých rtech na okna zaklepal.