PŘED TICHOU VZPOMÍNKOU
(K uctění bratrské památky)
Do Věčného Orientu bratr odešel,
k vyšší Práci povolán byl božskou Moudrostí,
z pozemského víru na pout Nekonečnem šel,
chudý jako při zrození, prost všech marností.
Stavebnické nástroje své bratřím zanechal,
kteří věrně na zemi zde pracovali s ním,
aby Lidskosti chrám mohli budovati dál
k chvále Všeho Stvořitele, k dobru budoucím.
Zůstavil zde po sobě nám světlý, krásný vzor
člověka, jenž ví, proč žije, v čem je jeho cíl,
jehož mysl odmítala nenávist neb vzdor
a jenž přál si, aby každý člověk šťasten byl.
Proto, bratří, netruchlete, radujte se jen,
neboť bratr odešlý v svém díle žije dál,
s vámi všemi duchem sdružen, ač je odloučen,
v chrámu Lidství, který s vámi zbožně budoval.
[20]