STESK PODZIMU

Emanuel Lešehrad

STESK PODZIMU
Mé srdce je jak schřadlý list, kdys při soumraku v říjnu svadlý, mdlou myslí stená větru svist a v tůně očí mlhy padly. Svit plavý prší v mysl mou, je bolno toužit, stůně touha; jen vítr hude píseň svou jak zádumčivý hoboj, zdlouha. 21