MDLOBA

Emanuel Lešehrad

MDLOBA
Truchlivost tajemné pláně, rozběhlé v temno.. osudné samoty pláně.. pěšiny bolu, po které málokdo přejde. Věrné mé toulavé dumy, zbloudilé v mlze, v soumračné rozlehlé pláni, v drahé mé pláni, nazpět jdou pod družnou střechu. Smutek mne mazlivě hýčká, přivírá oči, měsíční paprsky tkají zář kol mé hlavy, taví mé snění. Duše má neschopna vzdoru, váhavá k činu, vzmužit se, rozdrtit směle neblahá pouta úderem svalnaté paže, churavá choulí se v loži zhalena temnem, chřadnouc jak květina něžná pod chladným dechem vanoucím s mrákotné pláně. 68