ŘÍJNOVÝ VEČER

Emanuel Lešehrad

ŘÍJNOVÝ VEČER
Před domem starý jasan se mračí; silnicí pádí skučící vítr. Vraťme se domů, podej mi ruku. Je pozdní večer. Nad vrchy mračno polyká hvězdy. V sadě se radí záhadné stíny. Neboj se, drahá, usměj se na mne. Je trudný večer. Smutek jde krajem. Spadává listí. Pohleď, jak jasan zápasí s větrem. Přitul se blíže k vroucné mé hrudi. Je chladný večer. Na střeše číhá rezavá kočka; viz jen, jak zlobně po nás se dívá. Nechvěj se, drahá, drž se mé ruky. Je divný večer. 121