Srdce lidské.

Vojtěch Lešetický

Srdce lidské.
Oj což je to srdce lidské Divné, divné osudí, Vezmi cit mu nebem plný, Vše se mu hned zostudí. Prázdné srdce, beze citu, Život žádný nežije; Pak-li ono déle pusto, V sta se třepů rozbije. Oj mé srdce prázdno není, Cit v něm bujně vlnívá, A sluníčka jasný blesk se V těchto vlnkách třpytívá. [9] ZadujZaduj, větřevětře, do té vlnky Z křídel mého Anděla, Aby libozvukých písní Jasné perly házela. 10

Kniha Písně a balady (1858)
Autor Vojtěch Lešetický