Byl máj...

Ludvík Lošťák

Byl máj...
Byl máj a láska všude kvetla, a slavík písně pěl, a mladým listím, květy, travou dech jarní lehce chvěl. A z duše lidské zněly zpěvy jak jásot mořských vln, a celý svět byl s nebem hvězdným jen samou láskou pln. A se rtů lidských k bohu znělo, by dal jim v písních žít, [14] a květům nedal vadnout nikdy, by laur z nich mohli vít; By nedal slunci nikdy zajít, a mořím nedal hřmít, a nechal duši lidskou v jaře se nekonečném stkvít! Než místo jara přišla zima, a každý v pláč se dal, neb vichr květy, lásku, písně pod bílé sněhy svál!... 15

Kniha Básně (1891)
Autor Ludvík Lošťák