Přírodě.
O přírodo, jen jeden, zákon
kraluje v Tobě od věků,
a Tys tak prostě jednoducha,
leč věčným tajem člověku.
Ty všemu vládneš, všechno řídíš,
i moří šum i srdcí tluk,
Ty umíš týrat, umíš vraždit,
však opět přivést ve rozpuk.
A zvedat ruce proti Tobě,
a zápas, boje s Tebou chtít –
je nadarmo! neb vzešlé v slastech
zas musí v bolech, v strastech mřít!
[83]
Máť v rozkoši náš život původ,
a z rozkoše pak plyne žal,
žal množí žal a rozkoš – rozkoš –:
smrť za obé nám zákon dal.
Co živé – vraždit, mrtvé – budit,
jest, přírodo, Tvůj svatý cíl; –
jsme pouhý prach, a šťastný onen,
jenž v pouhý prach se proměnil...!
84