POCHYBY.

Ludvík Lošťák

POCHYBY.
Lásko má, ach moje lásko, na srdci mám hroznou tíž, obávám se, hynu strachem, zda-li Ty mě pochopíš. Pochopíš-li duši moji, večerní se hvězdy ptám, nebo zda-li světa plání budu dále muset sám?... V nocích hvězdných, v nocích jasných duše má o Tobě sní, ptám se tichých nočních vánků, zda-li nejsi povrchní? Ptám se tichých, nočních vánků, zda mě věrně miluješ, nebo zda-li Tvoje srdce moji duši klame též? Obávám se oné chvíle, kdy bych Tobě musel říc’: Nechápeš mě, květe jasný, s Bohem na vždy – nikdy víc! 69