KRČENEČEK.
V naší vlasti růžencové
nejlépe má krčeneček:
hrbí hřbet a líbá ruce
a modlí se růženeček.
Krčeneček bohabojný
bezpáteřná potvůrka je,
neoře a neosévá,
pšenička mu stále zraje.
Místo chleba lačnícímu,
svatému se rozžne svíčka;
místo masa hladovému,
pambíčku dá olejíčka.
Svíčička a olejíček,
růženeček, modlitbička,
nejštědřejší činy v žití
schytralého krčenečka.
83
Krčeneček had je hladký,
po břiše se v prachu plazí,
obezřetně chytře leze,
o zeď hlavou nenarazí!
Na rukou i duši spoután,
krčeneček dobře tráví,
těžká pouta olověná
lehká jsou mu stéblem trávy.
Volné Písně se jak čerta
krčeneček k smrti bojí...
A nač Písně o Volnosti? –
Jen když kráva dobře dojí! – –
V naší vlasti růžencové
nejlépe má krčeneček:
tučné tváře, tučné bříško,
v mastných prstech růženeček! – – –
84