SMUTEK DUŠE.
Řeka hučí v moje dumy,
vichry dýší v moje sny,
kam, má duše, kam, ach, spěješ,
co nám skytnou příští dny? –
Řeka hučí v moje dumy...
Vichry dují v moje snění,
bouře v zpěv se mísí můj,
v duši mé však hlas kýs praví:
Na své cestě postupuj! –
Vichry dují v moje snění...
Řeka hučí v moje dumy,
s bolem rve mé srdce žal,
já však nedbám bolu svého,
v dálce zřím svůj ideál...
Řeka hučí v moje dumy.
42
Vichry vanou v moje snění,
když se táži duše své,
proč se srdce láskou bouří,
proč se ňadro láskou dme?...
Vichry vanou v moje snění.
Řeka bije v moje dumy,
srdce moje mrazí chlad,
neb mně zdá se, jak bych slyšel
zklamanou svou Lásku lkát...
Řeka bije v moje dumy. –
43