Uhelná kotlina.

František Cajthaml-Liberté

U paty mocných pohraničných obrů příroda věkem vykouzlila sad. Pak člověk přišel, aby k svému dobru lakotnou duší drancoval a krad. Ve lůně země zvětřil poklad černý i vrh‘ se naň, jak na svou kořisť sup; a jásot vzduchem otřásal nezměrný, když první shlédl uchvácený lup. Do polí kvapem otroků hnal řadu zrýt a zpustošit dobrou matku zem; nitro rvali jí, hnáni knutou hladu – sténala země, otrok rval ji něm. Kde sady teď jste, jež libě jste kvetly? Teď močál černý otravuje kraj. Pluh rolníkův as pohozený kde tlí? Doupata měst, vsí, plní černá „láj“. Prsť mrtva leží ve hnilobném puchu, prosáklá vlhkem jedovatých par. A z hlubin země syčí ku výbuchu násilným tlakem utajený var.

Patří do shluku

úlek, rmut, zádava, úděs, úsluha, pocel, výtka, hniloba, poklekat, jáhen

253. báseň z celkových 284

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (František Serafínský Procházka)
  2. HORA ATHOS. (František Leubner)
  3. TAJEMNÉ TUNĚ. (Bohumil Adámek)
  4. IN VOCE EXULTATIONIS ET SALUTIS (František Leubner)
  5. MOTU QUIETO. (František Leubner)
  6. XVI. HRANA. (František Leubner)
  7. Pád Luciferův. (František Leubner)
  8. OTEVŘENÍ HROBU SVATÉ CECILIE. (František Leubner)
  9. Chudý štěp. (František Cajthaml-Liberté)
  10. XXI. Podrostek smrčí na paseči slunné (František Leubner)