A. DÜRER
MALUJÍCÍ HLAVU SPASITELOVU
(1526)
Já hledám Tebe, zmučený můj Pane,
po světě širém – hledám, nenalézám;
co člověk tady, tygrem jest či hadem,
vždy jedním z zvěře, kterou ďábel pase.
A přece – ráčíš sídliti-li v světě –
jen duše lidská příbytkem je Tvojím,
jak Luther má ji, boží muž a sluha,
či Melanchton, to moudrosti Tvé včela.
Můj Pane zmučený, já nejsem hoden,
bys pod střechu mou vešel – Ty však, Lásko,
přec vcházíš mile. V chvílích nejkrásnějších
já cítím, kterak v komnatě mé duše
Ty odpočíváš, okem svým se díváš,
mým dechem tiše odychovat ráčíš –
a proto smím Tvé nejsvětější hlavě
své tahy dáti, milostný můj Pane!
73