NOCTURNO SEVILLSKÉ
Proč zmizel v noci dnes srp luny z nenadání?
a hvězdy největší se také roztratily?
Juana stará ví. Ta nemá žádné spaní
a všecko viděla. A ta se neomýlí.
Cikánku viděla, jak o půlnoci spěla
po pláni nebeské. Snad k nejvyšímu soudu.
Obláček mimo plul. Hned rukou po něm jela
a parádila jím svých černých nahost oudů.
Srp luny lesk se tam. Jej zdvihla, na krk dala
zlodějka fintivá. A ještě zpívala si.
Pak hvězdy největší si cestou sesbírala
a strkala si je v své rozcuchané vlasy.
A to je cikánka, jíž bylo dokázáno,
že svaté hostie ukradla v katedrale,
by na nich mlsala. A za to včera ráno
ji ovšem spálili ku boží cti a chvále.
Tu tedy viděla jít v loudajícím kroku
a krást jak za živa, co jenom oko shledne,
ta stará Juana, jež čítá už sto roků
a v žití nezmešká hranice ani jedné.
74