MOHAMED.

Josef Svatopluk Machar

Proč obra se ny oči moje(J5f) kdykoli patřím na hvězdna pole(J5f) jen k to hvězdo veli a (J5f) jež pr ze všech opouštíš své místo(J5f) ni družek nedbajíc ni povinnosti(J5f) a v tmu se bereš jako odchá(J5f) z bitev vřavy vojín pora(J5f) Bůh slaven buď pán světa všeslitovník(J5f) jenž vládne na dni soudu Kéž nás vede(J5f) jen přímou cestou cestou těch k nimž patří(J5f) pohledem milostivým ach ta slova(J5f) zní prázd mi duše v nich se nechví(J5f) Jen jakbych obláz pár přesyval(J5f) do ruky z ruky tak je vždycky ny(J5f) Zmizelo všechno Zatvrdil se Allah(J5f) a zjeve duši nedopřá(J5f) Mdlé ruce vztahuji vždy po chvíli(J5f) jak tenkrát byla do proucích ča(J5f) ty ží mi prsty jako voda(J5f) a vytáhnu li ruku vždy je prázd(J5f) Noc byla plna světel jak ta dneš(J5f) Chadiža spala plochou střechy domu(J5f) procházel se tu mým lem prošly(J5f) mráz s žárem hle pad jsem jako podťat(J5f) a leže nehyb slyšel pís(J5f) a hudbu harf a boží anděl přišel(J5f) Za ruku vzal tím že mám křídla(J5f) a z Mekky leli jsme v Jerusalem(J5f) a odtud vzhůru ke hvězdna pláni(J5f) Ved nebem šesterým v sed nebe(J5f) mu sva zeň vkročit zbraňovala(J5f) tož sám jsem vstoupil do skvouho mraku(J5f) jímž Allah zahalen je Hrůza prošla(J5f) mým lem a til na rameni(J5f) spočinout velkou chladnou ruku boží(J5f) Proč anděl ke mně víc nepřichá(J5f) Proč neklade mi znovu v duši slova(J5f) jež poti měl bych lidu svému(J5f) Vždyť uši jejich stále ješ žíz(J5f) a oči jejich stále ješ pro(J5f) čím napojit je je li sucho v duši(J5f) a ret můj mdlý a jazyk neoheb(J5f) Kdy přišel naposledy Ano tenkrát(J5f) u Badru v bitvě kdy mi v tísni vnukl(J5f) bych písku hrst vmet Koreišitům v oči(J5f) a oslepil je Teď se chví ruka(J5f) a přejede li obličej a čelo(J5f) tu čtou prsty smo stáří na nich(J5f) znak spustoše ja zanechá(J5f) Asrael všude kde se křídlem dotkne(J5f) Ó Allah zanevřels na sluhu svého(J5f) Vždyť mnoho ješ provést chci k tvé slá(J5f) a jmeno tvé nést do dalekých krajin(J5f) k národům cizím jak mi nano(J5f) kdys anlem tvým lým Gabrielem(J5f) Proč opouštíš Co mám říci lidu(J5f) Jak palma bez vody scházím hynu(J5f) a orou mám ti milionům(J5f) Proč nedals padnouti mi v ryku boje(J5f) a vylít krev z níž čloka jsi stvořil(J5f) Hle na zahrady déšť tvůj aspoň pa(J5f) a déšť li nedáš aspoň rosu pošleš(J5f) kde však nabrati mám vody ži(J5f) bych svlažil duše žíz a žha(J5f) když ani kapka rosy nedopa(J5f) z tvých rtů v mou duši Vykládám jak umím(J5f) opuštěn tebou čerpám ze své duše(J5f) však v duši sucho je a úpal pouš(J5f) Jak vést když sám nevidím Kroky moje(J5f) jsou nejis cesta ne pří(J5f) a pískem kraje jdu kde Samum zavál(J5f) každičkou stopu Jde ta cesta k ráji(J5f) Vždyť neřím v něj Přeludem lid sytím(J5f) Tak oasa se často je v poušti(J5f) umdlených očím běd karavany(J5f) a ka je napnout ly k me(J5f) v háj palmo a k studním svěží vody(J5f) Či urám se přece k to Bože(J5f) jsa poutník cesty nezna i le(J5f) a drahou nejistou a bez zname(J5f) Ach jednou ješ kdybys poděl mi(J5f) jen jednou ješ Ticho Marno všecko(J5f) darmo čekám jak jsem čekal včera(J5f) Ta hvězda k níž se den mu(J5f) oči vat zapadla zas čas(J5f) a druhým menším řit stavila(J5f) Sestoupím v dům svůj Aišo ženo moje(J5f) nejdražší květe jejž jsem utrh cestou(J5f) života svého bdíš as čekáš s touhou(J5f) navrátím se Vzneše tvá duše(J5f) dojista ja muka nesu(J5f) v svém bědném nitru neboť oči tvoje(J5f) pronika a tvá ruka klade(J5f) se kol šíje jako měk obklad(J5f) ran duše mo Allah věč Bože(J5f) buď milostiv mi dej mi těch jít cestou(J5f) k nimž laska zříš a ne těch kdož hněv tvůj(J5f) ne nelze modlit se snad tra(J5f) a ne li tra Allah věč Bože(J5f) kéž raděj noc ta posled je no(J5f) jež pro život mi byly usouzeny(J5f)

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

321. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 83. Teďbych sobě křídel Dédalových (Jan Kollár)
  2. 38. Vyvolenci v novém zákoně. (František Sušil)
  3. 152. Velkým vládneš majetností lánem, (František Sušil)
  4. 143. Cítím opět, citím rájskou bláhu, (František Sušil)
  5. Proč jarem zdobíš se, ty divná paní, (Adolf Heyduk)
  6. 8. Náděje. (František Sušil)
  7. 150. Slávy’s nabyl po hlučivém světě, (František Sušil)
  8. Resignace. (Eliška Krásnohorská)
  9. 21. Povzdech. (František Sušil)
  10. 191. Všickni slaví svou vlast, proč tvá ji neozněla píseň? (František Sušil)