SEN INNOCENCE III.

Josef Svatopluk Machar

Tak zdálo se mu Kráčel městem Římem(J5f) a veli byl že se nebes klenby(J5f) dokal hlavou s níž jak dru slunce(J5f) koruna tro svítila a plála(J5f) A dole viděl ce okrsk světa(J5f) sařství římské království a města(J5f) a viděl vládce jejich kterak na tvář(J5f) klesa v bázni před pohledem jeho(J5f) I prochvěl pocit hrdosti a slávy(J5f) útrobím jeho sepjal ruce(J5f) zrak pozdvih k nebi modlil se a řekl(J5f) Jak v arše tvé hůl vedle desatera(J5f) tak leží ny v hrudi papežo(J5f) moc zniče a milost odpuš(J5f) Tak spravujeme odkaz Petrův Pane(J5f) že nepatr hřivna ryřova(J5f) na poklad vzrostla kte nerozme(J5f) ni la lidská ani zloba času(J5f) A skála tvá teď teprv pev sto(J5f) že brány pekel nepřemohou(J5f) za tu milost kuji ti Kriste(J5f) že slávou svou jsem oslavit směl tebe(J5f) že mně je no abych spatřit mohl(J5f) jak věr tvá se vyplnila slova(J5f) o jednom ovčinci a jednom strážci(J5f) a za to štěs kuji ti Kriste(J5f) že prv oporou jsem trůnu tvého(J5f) A na to k svému paci se vracel(J5f) a zem dula pod kročeji jeho(J5f) a chvěla se pace a domy(J5f) se v základech svých moc otřásaly(J5f) A došel k basilice lateranské(J5f) koste ti v jejímž klínu leží(J5f) dvé lebek svatých knížat apoštolských(J5f) a basilika začala se chvíti(J5f) pod hřměním kro jeho la slou(J5f) se pocela krov jenž jimi nesen(J5f) se šinul k zemi Krev mu stydne v žilách(J5f) i spěchá aby zachytil ty sloupy(J5f) Samsona silou ale čím víc spěchá(J5f) tím víc se třese zem i basilika(J5f) a zvony lka s padacích ží(J5f) A náhle že mu nelze chat(J5f) chce k Bohu volat slova nelze pronést(J5f) chce ruce sepnout nelze jimi hnouti(J5f) Jak v zemi vzrost sto v ně hrůze(J5f) A chrám se ří Kde se vzali jsou tu(J5f) dva muži sla drob nepatr(J5f) a kaž o se s ji strany(J5f) o stěny chrámu rukama a hlavou(J5f) a kaž vo k nebesmu otci(J5f) svým způsobem a v rod řeči svo(J5f) a hle krov uklidnil se sto sloupy(J5f) a posluš jej jako dříve nesou(J5f) a žalost zvo přešla v jasnou radost(J5f) je basilika zdráva zachrána(J5f) Tu jeden z mužů vyslal pohled(J5f) ze sametových smírných dětských očí(J5f) na druha neznáho a tak pra(J5f) Jsem z Assisi a Františkem zovou(J5f) Pán naklonil se ke mně ve své lásce(J5f) a vyzval bych rozdav vše šel za ním(J5f) bratrem ptá učinil i zvěře(J5f) trav stro skal vod kame i vzduchu(J5f) Jak oni chodím bez hole a peněz(J5f) bez pytle chleba a Pán sám ži(J5f) jak pol květ a jako ptactvo svoje(J5f) A na můj hlas sta bratrů přišlo ke mně(J5f) a všichni oslavujem lásku (J5f) modlitbou v duši pís na rtech vděčných(J5f) A dru jehož pohled jde jak oheň(J5f) mu odpo jsem Dominikus(J5f) jdu z Kastilie Viděl jsem soud boží(J5f) nad rodem kletých albigenských zrád(J5f) Bůh meče naostřil a zal ti(J5f) na spust úhor bít a požít všecko(J5f) neb když i klas tam zrnem požehna(J5f) sám si jej z neplodných trav zdvihnout čí(J5f) A ny sva klid na svých polích(J5f) Vsi spáleny a města pobořena(J5f) kacířská la leží pokosena(J5f) na tváři ze Velebil jsem Boha(J5f) že dal mi spatřit svatou svoji li(J5f) a cesty cíl uzal očím mojim(J5f) Sta bratrů spěchá ny cestou mo(J5f) psy budem smečkou bezohlednou(J5f) a stráží kte nikdo neodo(J5f) V tom papež procit Přetal a dumal(J5f) Tu poutci dva z různých krajin světa(J5f) se postavili před obličej jeho(J5f) Z Umbrie jeden Františkem jej zovou(J5f) pohled sametových očí(J5f) vše rozdal co měl aby mohl ti(J5f) za Krista příkladem a láskou jeho(J5f) řadu bratří všichni touží slavit(J5f) jen modlitbou a pís lásku (J5f) a vyprosit chce od svaho otce(J5f) hnízdečko pros klášter v svatém měs(J5f) kde bratří na noc sejít by se mohli(J5f) když ztrávili den oslavením na(J5f) A papež do těch dětských očí(J5f) a hlavou Je to le boží(J5f) Neže škodit V pokoji žij synu(J5f) Tu dru jehož pohled jde jak oheň(J5f) pokle před papežem než však prones(J5f) své prosby obsah papež kyne jemu(J5f) Tys Dominikus Vím co je tvým přáním(J5f) milost s tebou a požeh(J5f) tvé ces život i bratřím tvojim(J5f)