Já ďábla v sobě nosil vím to jistě(J5f)
a jenom milost boží zbavila mě(J5f)
obludy pekel a mou bídnou duši(J5f)
věčného ohně Příbytek měl ve mně(J5f)
toť jisto Jak se vloudil těžko říci(J5f)
já zpozoroval když už ve mně bydlil(J5f)
Tich býval vždy když lidé byli kolem(J5f)
a vystoup jen když byl jsem o samotě(J5f)
při práci na lešení v noci v lůžku(J5f)
a pravidelně za měsíčních nocí(J5f)
i vystoup lákal sváděl a já často(J5f)
mu neodolal Šel jsem zahřešil si(J5f)
A když pak zkrušen klek jsem v zpovědnici(J5f)
on vysmíval se uvnitř duše mojí(J5f)
Nač zpověď Ani Bůh ti nepomůže(J5f)
vždyť já jsem v tobě Vezmeš tělo páně(J5f)
Chléb pouhý polkneš neboť já jsem v tobě(J5f)
A zase sváděl Do hádek a praček(J5f)
mě veštval na lešení se soudruhy(J5f)
On vedl dláto jež jsem tenkrát vehnal(J5f)
do prsou Štěpánovi Ďábel zmetek(J5f)
člověku nepodobný svinský rypák(J5f)
i očka prasečí a kozlí rohy(J5f)
je chlupatý má netopýří křídla(J5f)
vždy přitažená k tělu jako pláštík(J5f)
a na prackách dráp krta ohyzdného(J5f)
A zloduch ten mě vodil v krčmy hampejz(J5f)
k frejovným žínkám babám čarodějným(J5f)
k lžím naváděl mě kostkovat mě sváděl(J5f)
a hříchům všeho druhu vyučil mě(J5f)
A já mu ani odporu již neklad(J5f)
jsa jist že marno všecko Zrak jsem zavřel(J5f)
když myslíval jsem na svůj truchlý osud(J5f)
a řek jsem si že ztracen jsem již navždy(J5f)
Však Milost Boží vždycky silnější je(J5f)
než lidská naděj Když už tato klesla(J5f)
tu ona dostaví se duši zdvihne(J5f)
Tovaryš nový přišel v naši dílnu(J5f)
hrubšího věku krajan od Štrasburku(J5f)
i mluvíme tak On o řece Rýnu(J5f)
o Münstru kde byl v práci dvacet roků(J5f)
já o svém ďáblu Poslouchal mě pilně(J5f)
a poradil mi Já pak proved všecko(J5f)
Po sedm nocí když přibýval měsíc(J5f)
já mrskal tělo řemeny z nichž každý(J5f)
měl sedm uzlů sedm dní jsem nejed(J5f)
a pil jsem odvar sedmi lesních bylin(J5f)
sedmkrát deně sedm otčenášů(J5f)
já pomodlil se Připraven jsa takto(J5f)
já k hlavní věci přistoup V sedmi příštích(J5f)
dnech vytesat jsem musil ďábla svého(J5f)
z kamene podobu co nejvěrnější(J5f)
jak vídal jsem ho když vystoupil ze mne(J5f)
A já to proved za pomoci boží(J5f)
dal ohavě jsem její svinský rypák(J5f)
prasečí očka černé kozlí rohy(J5f)
chlupaté tělo s netopýřím pláštěm(J5f)
a zmetka připevnil jsem blíže věže(J5f)
svatého Víta právě nad tou kaplí(J5f)
kde svatý Václav v drahé truhle leží(J5f)
tam loupežník můj chrlí nyní vodu(J5f)
jež se střechy mu v dešti v tělo splývá(J5f)
Tam trčí nyní Kdykoli jdu kolem(J5f)
já vysmívavě popatřím mu v oči(J5f)
a ďas jen zlostně ušklíbne se na mě(J5f)
však bezmocen je a víc neuškodí(J5f)
Tovaryš onen přihlížel k mé práci(J5f)
když tesal jsem jej povzbuzoval radil(J5f)
však jakmile jsem se zmetkem byl hotov(J5f)
vzal odpuštění od mistra a pravil(J5f)
že touha domů pudí jej tam k Rýnu(J5f)
A odešel víc po něm ani slechu(J5f)
Posuďte sami A já čist a kliden(J5f)
vzal z pražských panen za ženu si jednu(J5f)
A kdykoli teď obludu svou vidím(J5f)
nad kaplí světce Václava vždy myslím(J5f)
na příběh anděla a Tobiáše(J5f)
a silnou pochybu mám vůbec o tom(J5f)
zda byl můj rádce chasník obyčejný(J5f)