Jak stříbrný háv sníh se třpytí(J4f)
jenž kryje střechy taškové(J4m)
je oknem zřím kam jemné kvítí(J4f)
mi vdechlo jitro lednové(J4m)
Má hlava těžká V směsi hřmivé(J4f)
v ní vše zní z noci probdělé(J4m)
ty valčíky ty polky divé(J4f)
a čtverylky ty veselé(J4m)
Zas vidím v skle plném světel(J3f)
jen postavu tu čarovnou(J4m)
k níž všechno obrací svůj zřetel(J4f)
a jež je plesu královnou(J4m)
Od hlavy rusé tak je krásnou(J4f)
až k nožce s bílým střevíčkem(J4m)
že bytostí se zdá být žasnou(J4f)
jíž sídlem není všední zem(J4m)
A tolik kouzla něhy vzletu(J4f)
v té hudbě drobných nožek má(J4m)
že zdá se pro ni tanec světu(J4f)
pro tanec ona stvořená(J4m)
Mně buší srdce v hudby zvuku(J4f)
smím její tílko objímat(J4m)
tu malou měkkou tisknout ruku(J4f)
a sálem letět v rej a chvat(J4m)
A smím s ní jíti promenadou(J4f)
kde smích a vřava šumivá(J4m)
kde zřím jak kolem na mne řadou(J4f)
plá soků závisť zuřivá(J4m)
A živý hovor hned se snuje(J4f)
bez hloupých poklon bez ozdob(J4m)
jak při setkání vypravuje(J4f)
si vše dvé známých z dávných dob(J4m)
Má kráska řečí roztomilou(J4f)
již chvilkou přerve vábný smích(J4m)
vzpomíná dobu na minulou(J4f)
na příhody let prožitých(J4m)
O dětském mluví světlém čase(J4f)
kdy škola vládla všechněm snům(J4m)
o klášteře kde učila se(J4f)
třem dlouhým fádním růžencům(J4m)
A malování tanci zpěvu(J4f)
jenž pěn jest v klenbách svatyně(J4m)
nu všemu co teď krášlí děvu(J4f)
pak mysteriím kuchyně(J4m)
A mluví o svém rodném domu(J4f)
jejž půlkruh parku objímá(J4m)
a její okno v šeři stromů(J4f)
že v letě stín a vůni má(J4m)
že teď tam smutno sníh jen leží(J4f)
a listí na něm prolétá(J4m)
jež s aleje když vítr běží(J4f)
se smutným letem třepetá(J4m)
Pak praví mi že zpívá ráda(J4f)
a ráda zvuk má piana(J4m)
a vždy když tma v park smutný padá(J4f)
že hrá a zpívá Schumanna(J4m)
Že Stolistku čtla Slávy Dceru(J4f)
vzpomíná smíchem zvonivým(J4m)
že znudily ji obě věru(J4f)
v tom krásce mé se nedivím(J4m)
A hned zas vtipem řízným stihá(J4f)
zrak mnohý sálu u stěny(J4m)
zkad na mne marný vztek se míhá(J4f)
a na ni pohled zdrcený(J4m)
Má hlava těžká V směsi hřmivé(J4f)
v ní vše zní z noci probdělé(J4m)
ty valčíky ty polky divé(J4f)
a čtverylky ty veselé(J4m)
Ó vzhůru v park kde sníh jen leží(J4f)
a listí na něm v přeletu(J4m)
ji uzřím teď tak krásnou svěží(J4f)
až zdvihne v okně rolettu(J4m)
A tma až padne v bílá lada(J4f)
zvuk půjdu slouchat piana(J4m)
má krásná v podvečer tak ráda(J4f)
vždy hrá a zpívá Schumanna(J4m)