III. OD DVOU DO TŘÍ

Josef Svatopluk Machar

Nám chvilka krát odpoled(J4f) teď kyne v parku tichosti(J4m) ach nevíš od dne ke dni(J4f) co přiší mi hořkosti(J4m) Tys andílku tak přís váž(J4f) že pohled na zamra(J4m) neb s tebou jako duch tvůj stráž(J4f) tvá mrači máť přichá(J4m) V ní dávno zhasly mla žáry(J4f) síť vrásek líc pokrý(J4m) je rozum jak mudrc sta(J4f) a jako Argus bedli(J4m) V té tváři stopy dáv krásy(J4f) a rysy podob tvým zřím(J4m) je trpko mi že ona asi(J4f) tvým obrazem je budoucím(J4m) Hled je těž zatlačuje(J4f) mi kaž pal v srdce krov(J4m) na posměch ona s námi snuje(J4f) řeč plnou nudných všedních slov(J4m) Dím de že prospěšno je(J4f) si po o pospati(J4m) k zí nu řeč ji moje(J4f) však od procházky nezvrá(J4m) A mar duch můj no (J4f) na bdělost je na(J4m) vždy odvede mi tebe (J4f) když bije tře hodina(J4m) Co platno mi že mohu stříci(J4f) jak hlava tvá se očí(J4m) zná často pohled mnoho říci(J4f) však nám myslím nestačí(J4m) Před celým světem státi že(J4f) ta naše láska bez skvrny(J4m) my dva jen me že to že(J4f) k níž nelze vonět pro trny(J4m)