V. DIVOKÝ ZPĚV

Josef Svatopluk Machar

V.
DIVOKÝ ZPĚV

Skloň ke mně skráň tu poskvrněnou četnými hříchu pocely, blíž ke mně líc, ať jen se ženou z ní žáry silou rozbouřenou v mou hruď tak lednou unavenou, můj padlý anděli! Spusť vlas ten dlouhý, jemný, plavý na plných ramen úběly, v tom baldachynu kol tvé hlavy na oltář rtů a lící smavý klást bude oběť ret můj žhavý, můj padlý anděli! A sejmi šat svůj s ňader bílých, tam spočine ret zemdlelý, ať cítím zase v tempech milých na poduškách těch roztomilých bít srdce jedno v sladkých chvílích, můj padlý anděli! Svět pokrytecký v rozhořčení znak hanby nám snad přidělí, já za ty chvíle zapomnění mých hořkých strastí, trpkých snění, ti žehnat budu v rozechvění, můj padlý anděli! 96