Našim

Josef Svatopluk Machar

Našim
Přesně dojel rychlík do stanice. Vystoupil jsem – ano, Vojkovice – hodinu jsem čekal – pozoroval, jak se život idylou tam snoval – babka s nůší – dítě – chvilkou řvalo zřízenců pár cos si vykládalo – s datlí čepičkou pán důležitě chodil, jak se sluší autoritě – přijel vláček – stroj jak mlýnek zcela, v němž má bába kdysi kávu mlela – s jedním vagonkem jen – a my jeli – řeka dole – vpravo skály čněly – rozšafně jsme jeli – snad nám přáli, bychom důkladně se podívali na ty krásy. – Dojeli jsme sem. První dojem dobrý. Pozdrav všem. 7