J. Herbenovi

Josef Svatopluk Machar

J. Herbenovi
A toť se ví, že prší. A mračna nízko jdou, o špičky kopců chytí se šmouhou šedivou a ta se po nich válí, babího léta kus. Den nechce rozkoukat se. A číst je přímo hnus. A práce by tu byla – hle, lístky z redakce – pro prvé číslo verše – a prosu ten zas chce – a člověk nesvede zde nic, páni drazí, nic, než animální žití a pár těch pohlednic. A vidí spolubližní a pozoruje je, jak barometr dává jim jakés naděje, jak tuzemci, co věští. Nu, pozdrav tedy všem. Spím s otevřeným zrakem den celý J. S. M. 23