Červená okna.

František Cajthaml-Liberté

Červená okna.
Tatík se upil v kořalně k smrti – nebyla práce a nebyl chléb! A sešlou matku bída zas škrtí – však tich je o tom její byt-sklep. 9 Ulici měla dcerka za kojnou – což div, že dětství opadal květ? Za městem kdys, za večeři hojnou vznešený pán ji uvedl v svět. Za městem kalná utíká voda, co urve, nikdy nespatříš víc. Hlad je zlý, v mladém-li těle hlodá, a hadr sličnou zohyzdí líc. Červená okna v ulici šeré – za nimi víno, láska a zpěv! Tam ústí tajně pěšinky steré a líná rázem vzpění se krev. Otec se upil a matka zmírá, za oknem rudým zní dcerky smích. Pokrytec vzdychne, kamení sbírá: „Proč, Pane, trpíš sodomský hřích?“