VISE
(Ravachol, Vaillant, Henry)
Už přešly věky...
Popel našich kostí
je dávno po všech koutech rozvát větrem,
a naše chtění, činy, jmena, soudy
jsou necitelným zvukem, prázdným mythem
ve vodách minulosti.
Života nové vření v nových formách
po nových cestách k novým duje cílům.
A mrtvé vody minulosti leží
v liniích horizontu v modré dáli
strnule, zasmušile.
V nich není míry prostoru; v nich není
vzdálenost času; velká Spravedlnost,
jež vyštvána vždy od příbytků živých,
jak psanec prchla v tuto mrtvou říši
a vládne klidným vodám.
Ke křížům, hranicím, ku špalkům popraviště,
kde vražděna kdys idea, své rámě
kříž vztáhl z Golgathy a druhým
bratrsky dotk se guillotin dvou šedých,
pařížské, montbrisonské...
177