IV. Portrét šťastného člověka.

Josef Svatopluk Machar

IV.
Portrét šťastného člověka.
(PANÍ LEONTINĚ MAREŠOVÉ.)
Toť jediný, jenž není žitím syt, z těch všech, co jsem kdy v světě poznal lidí, s mudrce klidem umí život žít bez reflexí, z nichž otrava se klidí. Nemluví mnoho, umí vyznačit očima, gestem, co chce, cítí, vidívidí, k haně i chvále umí kliden být, má na svém dost a jiným nezávidí. V těch očích, jež se světu stále diví, má celé moře modré neviny – a v drobných ústkách teprv zoubků pár. Je to ten jeden andělíček živý z Raffaelovy dole Sixtiny, ten v levo. Synovec můj, rok je stár... 43