MUČENÍK.
Kam vlečete mě? Krev vám stojí v očích
a pěna na rtech! Pliváte mi v líce
a hole vaše bijí hlavu moji –
Křesťanský lide! Vyznavači Krista!
A kněží jdou a dmýchají v zlost vaši,
a biskup kývá tamo s křesla svého
pochvalu hlavou zběsilosti vaší –
ó sluzi proradní vy jména Páně!
Nebesa vidím v slávě otevřená,
jak Štěpán kdysi, prvý svědek krve,
a Krista vidím na pravici Otce
a vidím, kterak andělům svým káže
plameny mečů schovat v schránu pochvy
a slitování s slepotou mít vaší –
sám ale rouchem halí sobě líce,
by andělé a svatí neviděli,
že bolest se mu řine proudem z očí!
Jen bijte, bijte! Nešetřte slin svojich,
On, Kristus, za každou tu ránu vaši
234
pohladí přelaskavě líce moje
a sliny vaše v záři slávy změní
a slova milá za hanu dá vaši –
jen plivejte a zuřte, klňte, bijte,
já neoněmím, pokud duch je v těle
a jazyk v ústech! Prolijte krev moji
a krev ta ještě křičeti vám bude,
co ústa moje hřměla v uši vaše:
Jste zatracenci, synové jste pekel,
vy Krista, který stoupil s láskou na svět,
jste uvěznili v sklepích duší svojich
a denně mrskáte Jej pýchou svojí
a vaše lakota Mu pouta ková
a vaše chlípnost do očí Mu plije,
obžerství vaše posmívá se Jemu
a tvrdost srdcí vašich kámen metá
do jasných skrání Spasitele mého,
bezcitnost vaše denně prodává Jej,
váš jazyk bodá kopím v prsa Jeho
a duše vaše každým hnutím svojím
hřebíky ostré v údy Jeho vráží –
vy zatracenci, děti Beliala!
A vy, kdož vedete to stádo divé,
pastýři špatní, vy, vy kněží jeho,
sádelní žráči, kterým odlesk pekel
už nyní svítí v lících vypasených
235
– jen hrozte mi, jen klňte, štvete, perte –
já smát se mohu! Říši pekel vidím
a plamen hladový, jenž po vás volá.
A ďáblů řada sedí tam a žehná
té vaší práci pro tu říši jejich!
A celé peklo bude vydlážděno
lebkami kněží, oči jejich budou
vyňaty z míst svých, aby svítily tam
jak lampy v utrpení odsouzenců,
nečisté ruce uťaty vám budou
a ďábel topič prohrabovat bude
plameny jimi pod rudými kotly –
jen bijte... bijte... Kámen... kámen druhý...
Ježíši Kriste, díky za tu milost...
že dáváš umřít mi... jak Štěpánovi...
v kamenů dešti... že mi ukazuješ...
Svou slávu... v kterou vejde... duše moje...
a peklo... které pozře vrahy Tvoje...
i vrahy moje... pane Jesu... Kriste...
236
OBSAH.
Sole occidente7
T. Pomponius Atticus9
Vergilius16
Carmen autumnale24
Modlitba Ovidiova26
Krajina galilejská28
Stáří Augustovo29
U Jerusalema33
Tiberius35
Noc37
U „Býčí hlavy“39
V katakombách52
Na hranicích imperia55
Caligula58
Gladiator65
Messalina67
Barbar70
Pavel v Athenách73
Petronius81
Akté95
Krajina palestinská98
Umírající biskup101
Pontifex105
Řím110
Civis Romanus112
Ad bestias!115
Carnuntum117
[237]
Berenice119
Senator123
„Císař má umírati stoje“128
Večer Marka Aurelia ve Vindoboně130
V ovčinci139
Lukian145
Křesťanka147
Císař Gallienus150
Sen císaře Proba156
Ve vojště císaře Konstantina163
Diocletian166
Imperator Augustus Flavius Claudius Julianus177
Je mrtev, mrtev velký Pan!198
Anno 367200
Bezabde203
Zelené oči206
Poustevníci216
Simeon Stylites219
Alarich222
Vergil v klášteře229
Mučeník234
E: tb; 2004
[238]