Je pravda vůle bohů zastřela nám(J5f)
běh věcí příštích ale moudrý člověk(J5f)
jak kormidelník řídící loď umně(J5f)
úskalím vyhýbá se zkázonosným(J5f)
ničivým vírům písku zrádných mělčin(J5f)
a v bouře čas na moře nevychází(J5f)
Běh žití mého Cornelius Nepos(J5f)
můj drahý přítel v historiích svojich(J5f)
vypsati hodlá taký obraz bývá(J5f)
ne pomníkem jen však i povzbuzením(J5f)
a příkladem jen takto sumu žití(J5f)
a zkušeností odevzdat lze dětem(J5f)
i přátelům jak jmění nastřádané(J5f)
Nuž vyřkni jenom jmeno Pomponia(J5f)
a v Římě každý člověk tobě řekne(J5f)
muž rozšafný Ta chvála je mou chloubou(J5f)
a statkem největším Po přízni ovšem(J5f)
božského Augusta jenž panovati(J5f)
nám račiž dlouho ve zdraví a štěstí(J5f)
Je zdraví pravda velkým darem bohů(J5f)
a štěstí k tomu úsměvem jich zlatým(J5f)
pro smrtelného bydlitele země(J5f)
však rozšafnosti oběma je třeba(J5f)
by člověka los závisti byl hoden(J5f)
Neb zdraví štěstí toť dva bujní oři(J5f)
jimž rozšafnost dá uzdu a je řídí(J5f)
k vytčeným cílům Daru rozšafnosti(J5f)
i Augustu je hojně v úděl dáno(J5f)
i Pomponiu Že své jmeno stavím(J5f)
hned za Caesarem není vypínáním(J5f)
či chloubou lichou Vznešený sám často(J5f)
se v žití mého události vmyslí(J5f)
pak důmyslně hovořívá o nich(J5f)
a poctu vzdávává mně tvrdě často(J5f)
že přátelství mé jedním z klenotů je(J5f)
života jeho Přátelé a druzi(J5f)
když v minulé se někdy beru časy(J5f)
jež v nekonečné dálce být se zdají(J5f)
ne délkou tak jak mnohostí těch dějů(J5f)
jež mezi mnou a jimi nyní leží(J5f)
vždyť Mariův syn Cicero kdys byli(J5f)
ve škole se mnou Catilinu znal jsem(J5f)
a také Sulla Felix si mne vážil(J5f)
nad všechny smrtelníky druzi moji(J5f)
v ty doby patříte li ze dnů našich(J5f)
tu vidíte že valným mořem dějů(J5f)
můj život proplul A vždy s rozšafností(J5f)
Když tenkrát navzájem si Sulla s Cinnou(J5f)
tenčili zlostně počet svojich přátel(J5f)
já do Athen šel Já se neprohlásil(J5f)
výsledků neznaje těch dravých hněvů(J5f)
ni tak ni onak Rozšafně a zavčas(J5f)
jsem poděděný dům i statky prodal(J5f)
neb v dobách pohnutých už bývá zvykem(J5f)
i život brát i statky když pak skryješ(J5f)
i život kdesi v němém koutě dálky(J5f)
tu statky vezmou ale holý život(J5f)
zlým břemenem je bez pozemských statků(J5f)
Já tedy prodal Tak jsem mohl skrýti(J5f)
i život svůj i jmění v stínu vědy(J5f)
v Athenách slavných Tu jsem ovšem mohl(J5f)
když městu potřeba se dostavila(J5f)
či jednotlivce navštívila bída(J5f)
pomoci půjčkou Jmění mé tím rostlo(J5f)
neb peníze toť jako proudy řeky(J5f)
čím běží dál tím mohutní a rostou(J5f)
A při tom slul jsem dobrodincem Athen(J5f)
je vidno že byl nezištný můj obchod(J5f)
občanské právo dát mi chtěli sochu(J5f)
postavit chtěli k řadě dobrodinců(J5f)
já odmít jednak není ani radno(J5f)
v dnech nebezpečných vznítit pokřik slávy(J5f)
kol osoby své která žíti touží(J5f)
a jednak neslušno by římský občan(J5f)
vlast zaměňoval třeba v dobách trudných(J5f)
jež minout mohou Obilí jsem dával(J5f)
když Atheny hlad měly druzi moji(J5f)
já často nemohl jít po ulici(J5f)
neb láska řecká taková už byla(J5f)
že rozmačkat mě mohla Slovně pravda(J5f)
Když do Athen pak Sulla Felix přišel(J5f)
tu rázem jsem si získal přízně jeho(J5f)
Já řecky mluvil jako rhetor jakýs(J5f)
já Homera znal deklamoval místa(J5f)
z nádherných tragedií Felix slouchal(J5f)
a pihovatou rukou tiše jezdil(J5f)
si v rusých vlasech Byl jsem kolem něho(J5f)
jak jeho stín v Řím když klid se vrátil(J5f)
i já se vrátil v město S Ciceronem(J5f)
já v přátelství žil důvěrném a vřelém(J5f)
vždyť sestra má se stala jeho ženou(J5f)
však také s Hortensiem sokem jeho(J5f)
já neznepřátelil se neb jen blázen(J5f)
a pošetilec z nepřátel svých přátel(J5f)
i svoje nepřátele hloupě činí(J5f)
Kdo nepřizná že nerozum to hrozný(J5f)
Vždyť nepřítel je vždycky jedem žití(J5f)
a chladným stínem na výsluní libém(J5f)
Když Caesar s Pompejem se znesvářili(J5f)
já jako jazyk vážek trval v středu(J5f)
a neklonil se k žádné straně Z domu(J5f)
já nevycházel aneb jenom málo(J5f)
a nemoc předstíral jsem která vlastně(J5f)
v mém těle byla neboť mnohé noci(J5f)
já spáti nemoh úzkostmi se potil(J5f)
a myšlenek zlých přívalem byl mučen(J5f)
toť přece nemoc Ne li co je nemoc(J5f)
Jak ony husy když je žáry nutí(J5f)
jít z Orientu v studenější pásmo(J5f)
než přiblíží se k Tauru hlavám strmým(J5f)
kde orli vrazi jejich sídla mají(J5f)
oblázky vezmou v zobany své žvavé(J5f)
a tak je přes temena Tauru nesou(J5f)
by zvykem křiků maně nevzbudily(J5f)
své nepřátele v slunce žáru spící(J5f)
tak prospěšno je býti opatrným(J5f)
v čas nejistý a v místech nebezpečných(J5f)
Když Pompejus mě přímo pozval k sobě(J5f)
kams do Thrakie s úctou jsem mu vzkázal(J5f)
že peněz mohu zapůjčiti jemu(J5f)
jak uráčí se ale aby nestál(J5f)
o přítomnost mou zdráv že nejsem zrovna(J5f)
a námah cesty obávám se Ano(J5f)
A když pak Caesar do Říma se vrátil(J5f)
to Pompejus už v Egyptě byl zabit(J5f)
já k Caesaru šel Dobře shodli jsme se(J5f)
a v přátelství jsem žil s tím řídkým mužem(J5f)
A právě tak mě rozšafnost má vedla(J5f)
v pozdějších bouřích já se nenaklonil(J5f)
ni k Antoniu ani ku Brutovi(J5f)
i tomu k válce peníze jsem půjčil(J5f)
i onomu skyt požádaných podpor(J5f)
však za svou nevzal věc jich Tak jsem zůstal(J5f)
i v sporu Augusta a Antonia(J5f)
kdy nerozumné přenáhlení hnalo(J5f)
mých přátel tolik v černý jícen zkázy(J5f)
I Cicero můj nerozvážně došel(J5f)
života konce hořce zaplakal jsem(J5f)
při zprávě oné neboť Tullius mě(J5f)
víc miloval než bratra svého Quinta(J5f)
Ta rovnováha rozšafnosti druzi(J5f)
má vadu svou jen jednu ale vadu(J5f)
že nelze v nouzi pomáhati druhým(J5f)
byť přátelé i nejlepší to byli(J5f)
tak ruce založiv a lkaje v duši(J5f)
jsem musil patřit na pád Ciceronův(J5f)
Však nechci vykládat víc druzi moji(J5f)
Já žil svůj život Cornelius Nepos(J5f)
jej vypíše a on má stil a soudnost(J5f)
tož čekat lze že závěry své jasně(J5f)
a správně vyloží nám Bude vidno(J5f)
že rozšafnost je vším a vším v tom žití(J5f)
To říci chtěl jsem Zdržovat vás nechci(J5f)
neb kvapí noc a chvíle nařízená(J5f)
lékařem po hostině k zažívání(J5f)
již uplynula Hostina ta arci(J5f)
nebyla skvělá však to zásadou mou(J5f)
nehovět břichu hoví li se jemu(J5f)
pak mozek nad svým stavem v bídě spláče(J5f)
Však znáte už to Nutno staré údy(J5f)
uložit k odpočinku Buďte zdrávi(J5f)
přátelé moji Vespolek i zvláště(J5f)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
11 |
| Celkem veršů: |
162 |
| Jamb: |
162
(100 %)
|