„CÍSAŘ MÁ UMÍRATI STOJE“

Josef Svatopluk Machar

Kmet sař Antonius Pius(J4f) byl blízek smrti Vetchým lem(J4f) zimnice dra prohala(J4f) hned do varu krev pudíc starou(J4f) hned mrazíc ji co plachá duše(J4f) v přeludech divných zmítala se(J4f) Znal sař stav svůj V jed chvíli(J4f) když zimnice běs odpočíval(J4f) dal posled svou li napsat(J4f) dal zlatou sošku Štěs přenést(J4f) v ložnici Marka Aurelia(J4f) a jemu ta v přítomnosti(J4f) praefek přátel senato(J4f) říš odporučil i svou dceru(J4f) a potom hotov s účtem ži(J4f) k zdi obtil se Nastal večer(J4f) Dech starcův těž byl neb nesl(J4f) z choho nitra zbytky ži(J4f) A ticho smrti stálo v sboru(J4f) těch kdož tu byli kolem lůžka(J4f) Tu v ložnici vstoup hřmot tribun(J4f) by dávným řádem přijal heslo(J4f) pro noč stráže Z u(J4f) vyrušen sař obtil se(J4f) hled na voka kalným zrakem(J4f) a pousmál se Ješ co(J4f) Urat stoje Jak to řekl(J4f) kdys Vespasian Ješ heslo(J4f) Tribune tedy Poklid duše(J4f) Obtil hlavu vzdych a skonal(J4f)