AŽ PŘIJDE MÍR...

Josef Svatopluk Machar

AŽ PŘIJDE MÍR...
Už slavná Věda lidská odpočívá po díle velkém na vavřínech skvělých a k novým žním se chystá, jež as divá přinese vlna časů rozkypělých. Evropa stará se zas v klidu tulí, děl není v prorvách ani na pohořích, otravné plyny k nebi vyvanuly, a obrněnci leží na dně v mořích. I ve vzduchu se míhají jen ptáci, již klidně zas si našli dávné cesty a s jarem v hnízda k severu se vrací nad vísek rumem, zbořenými městy. l život jde zas v drahách vykázaných a modré nebe nad světem se klene, kde žen sta těká hladem sexu štvaných, neb muži jsou jen stíny zmrzačené. 79